O Pramenech na Roudné často nevědí ani sami Plzeňané. Pozapomenuté místo má romantický nádech

2. květen 2024

Prameny na Roudné v Plzni jsou poněkud pozapomenutým místem, mnohé Plzeňany jejich existence překvapí. Přitom už 10 let jsou udržovanou až opečovávanou lokalitou, která je pro návštěvníky oázou klidu navzdory blízkosti fakultní nemocnice.

Prameny na Roudné v Plzni

První zmínka o roudenských pramenech je z roku 1459, kdy sloužily jako lokální zdroj vody. Největší význam měly v 19. století. „Do centra města odtud vedl gravitační vodovod, technicky poměrně unikátní záležitost. Zásoboval pitnou vodou víc jak deset kašen, z toho čtyři přímo na náměstí,“ připomíná historii Pramenů na Roudné Silvie Hašlová ze spolku Pěstuj prostor.

Spolek Pěstuj prostor a Městský obvod Plzeň 1 podporují od roku 2014 obyvatele z blízkého okolí, kteří se o zákoutí s prameny starají. Úřad městského obvodu navíc zajistil lavičky se stoly a vybudování nové tůně.

V dubnu 2019 zde přibylo dílo sochaře Kurta Gebauera jako symbolická památka na zaniklou osadu Ameriku. „Šlo o kolonii hlavně dělnických domků, zbourána byla na přelomu 70. a 80. let kvůli výstavbě fakultní nemocnice. Původ názvu osady je nejistý,“ konstatuje Silvie Hašlová.

V noci tu můžete vidět Bílou paní

Ve středověku stával nedaleko Kunčin hrádek, jedna ze tří významných tvrzí v okolí tehdejší Nové Plzně. Podle hrádku je pojmenovaný jeden z pramenů. Můžete u něj posedět, voda tu pěkně zurčí. Pitná už ale není, vyskytují se v ní bakterie, proto se nedoporučuje pít ani po převaření.

S Prameny na Roudné v Plzni je spojeno několik pověstí. „Každý večer se tady od jedenácti hodin do půlnoci údajně zjevuje Bílá paní,“ vypráví jednu z nich Silvie Hašlová. „A na Velký pátek se kolem ní objevují modré plamínky. Ukazují ukrytý poklad, který Bílá paní hlídá.“

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.